Etika rozhodování o zdravotní péči v závěru života

Postranní sloupec článku

PDF
Publikováno: pro 30, 2020
Klíčová slova:
bioethics

Obsah hlavního článku

Josef Kuře
Masarykova univerzita

Abstrakt

Text se zabývá etickou reflexí rozhodování o zdravotní péči v závěru života. Zaměřuje se na praxi rozhodování o této péči v České republice a zohledňuje mezinárodní diskurz. Rozhodování o zdravotní péči v závěru života se netýká jen terminálně nemocných, ale i jejich blízkých a zdravotnických pracovníků; má též významné psychologické, sociální, právní a politické souvislosti.

Podrobnosti článku

Jak citovat
Kuře, J. (2020). Etika rozhodování o zdravotní péči v závěru života. Časopis zdravotnického práva a Bioetiky, 10(2), 84–104. Získáno z https://medlawjournal.ilaw.cas.cz/index.php/medlawjournal/article/view/199
Číslo
Vol 10 No 2 (2020): Časopis zdravotnického práva a bioetiky
Sekce
Články

Poskytnutím rukopisu (autorského díla) redakci bere autor na vědomí, že dílo bude v rámci  svého zveřejnění v tomto časopisu poskytnuto k online přístupu uživatelům Internetu a dále autor souhlasí s tím, že  článek může být zveřejněn v elektronických databázích, jejichž je tento časopis součástí.

Současně je autorské dílo licencováno pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.

 

The author grants the publisher free of charge the right to publish the manuscript in printed or electronic form, include the article in databases, in which the JMLB is included.The work is simultaneously licensed under a Creative Commons Attribution License that allows others to share the work with an acknowledgement of the work's authorship and initial publication in this journal.

Biografie autora

Josef Kuře, Masarykova univerzita

Ústav lékařské etiky

Reference

BENBENISHTY, Julie et al. Nurse involvement in end-of-life decision making: the ETHICUS Study. Intensive Care Medicine. 2006, vol. 32, no. 1, s. 129–132.

BERLINGER, Nancy – JENNINGS, Bruce – WOLF, Susan. The Hasting Center Guidelines for Decision on Life-Sustaining Treatment and Care Near the End of Life. 2nd edition. Oxford: Oxford University Press, 2013.

BESTER, John C. Defensive practice is indefensible: how defensive medicine runs counter to the ethical and professional obligations of clinicians. Medicine, Health Care and Philosophy. 2020, vol. 23. no. 3, s. 413–420.

BRINKMAN-STOPPELENBURG, Arianne et al. The effects of advance care planning on end-of-life care. Palliative Medicine. 2014, vol. 28, no. 8, s.1000–1025.

British Medical Association. Withholding and Withdrawing Life-Prolonging Medical Treatment. 3rd edition. Oxford: Blackwell, 2007.

BUCHANAN, Allen E. − BROCK, Dan W. Deciding for Others: The Ethics of Surrogate Decision Making. Cambridge − New York: Cambridge University Press, 1990.

CARNEVALE, Franco A. Moral distress in the ICU: it’s time to do something about it! Minerva Anestesiology. 2020, vol. 86, no. 4, s. 455–560.

COHEN, Simon et al. Communication of end-of-life decisions in European intensive care units. Intensive Care Medicine. 2005, vol. 31, no. 9, s. 1215–1221.

CONNIE, Ulrich M. (ed.). Moral Distress in the Health Professions. New York – Berlin: Springer, 2018.

CURTIS, Randall J. et al. The family conference as a focus to improve communication about end-of-life care in the intensive care unit: opportunities for improvement. Critical Care Medicine. 2001, vol. 29, no. 2, s. N26–33.

ČERNÁ PAŘÍZKOVÁ, Renata − POLICAR, Radek − MACH, Jan. Opatrovník a zástupný souhlas u pacientů v intenzivní péči. Anaesthesiology. 2015, vol. 26, no. 1, s. 42−45.

DE SCHREYE, Robert et al. Appropriateness of end-of-life care in people dying from COPD. Journal of Pain and Symptom Management. 2018, vol. 56, no. 4, s. 541–550.

DOBBINS, Elizabeth H. End-of-life decisions: influence of advance directives on patient care. Journal of Gerontology Nursing. 2007, vol. 33, no. 10, s. 50–56.

DOLEŽAL, Adam. Informovaný souhlas jako vyjádření autonomie vůle nebo reflexe paternalistického vztahu? Časopis zdravotnického práva a bioetiky. 2011, vol. 1, no. 1, s. 1−13.

DOLEŽAL, Adam. Informovaný souhlas u osob se sníženou schopností rozhodování. Časopis zdravotnického práva a bioetiky. 2019, vol. 9, no. 2, s. 68−84.

DOLEŽAL, Adam. Pojetí autonomie v moderní bioetice a jeho dopady na teorii informovaného souhlasu. Časopis zdravotnického práva a bioetiky. 2019, vol. 9, no. 1, s. 1−27.

DOLEŽAL, Tomáš. Způsobilost nezletilých udělit souhlas s poskytováním zdravotních služeb. Časopis zdravotnického práva a bioetiky. 2018, vol. 8, no. 1, s. 48−61.

DZENG, Elisabeth – CURTIS, Randall J. Understanding ethical climate, moral distress and burnout. BMJ Quality and Safety. 2018, vol. 27. no. 10, s. 766–770.

DZENG, Elisabeth – WACHTER, Robert M. Ethics in conflict: moral distress as a root cause of burnout. Journal of General Internal Medicine. 2020, vol. 35, no. 2, s. 409–411.

FAGERLIN, Angela – SCHNEIDER, Carl E. Enough: the failure of the Living Will. Hastings Center Report. 2004, vol. 34, no. 2, s. 30–42.

FAHNER, Jurrianne C. et al. Interventions guiding advance care planning conversations. Journal of the American Medical Directors Association. 2019, vol. 20, no. 3, s. 227–248.

FOURIE, Carina. Moral distress and moral conflict in clinical ethics. Bioethics. 2015, vol. 29, no. 2, s. 91–97.

FURBERG Elisabeth. Advance directives and personal identity: what is the problem? Journal of Medicine and Philosophy. 2012, vol. 37, no. 1, s. 60–73.

HABERMAS, Jürgen. Moralbewußtsein und kommunikatives Handeln. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1983.

HALL, Alex et al. How should end-of-life advance care planning discussions be implemented according to patients and informal carers? Journal of Pain and Symptom Management. 2019, vol. 58, no. 2, s. 311–335.

HELFT, Paul R. – SIEGLER, Mark – LANTOS, John. The rise and fall of the futility movement. New England Journal of Medicine. 2000, vol. 343, no. 4, s. 293–296.

JENNEY, Meriel. Limitation of therapy in the treatment of childhood cancer. Lancet. 1994, vol. 344, no. 8917, s. 210–211.

JEONG, Sarah Y. et al. Experiences with advance care planning: older people and family members’ perspective. International Journal of Older People Nursing. 2011, vol. 6, no. 3, s. 176–186.

KUCZEWSKI, Mark. Whose will is it anyway? A discusion of advance directives, personal identity, and consensus in medical ethics. Bioethics. 1994, vol. 8, no. 1, s. 27–48.

KUŘE, Josef. Koncept autonomie v medicíně. Filosofický časopis. 2014, vol. 62, no. 6, s. 895−908.

LAU, Nancy – CURTIS, Randall J. Identifying the best approach to patient-centered decisions about serious illness care. JAMA Network Open. 2019, vol. 2, no. 1, e187872. DOI: 10.1001/jamanetworkopen.2018.7872.

LEVIN, Phillip D. – SPRUNG, Charles L. Withdrawing and withholding life-sustaining therapies are not the same. Critical Care. 2005, vol. 9, no. 3, s. 230–232.

MICHALSEN, Andrej et. al. Interprofessional shared decision-making in the ICU: a systematic review and recommendations from an expert panel. Critical Care Medicine. 2019, vol. 47, no. 9, s. 1258–1266.

MISAK, Cheryl J. – WHITE, Douglas B. – TRUOG, Robert D. Medically inappropriate or futile treatment: deliberation and justification. Journal of Medicine and Philosophy. 2016, vol. 41, no. 1, s. 90–114.

MOHINDRA, Raj K. Medical futility: a conceptual model. Journal of Medical Ethics. 2007, vol. 33, no. 2, s. 71–75.

NEITZKE, Gerald et al. Dokumentation der Therapiebegrenzung. Medizinische Klinik – Intenzivmedizin und Notfallmedizin. 2017, vol. 112, no. 6, s. 527–530.

NEITZKE, Gerald et al. Limits to the appropriateness of intensive care. Medizinische Klinik – Intensivmedizin und Notfallmedizin. 2019, vol. 114, no. 1, s. 46-52.

OLICK, Robert. Taking Advance Directives Seriously: Prospective Autonomy and Decisions Near the End of Life. Washington, DC: Georgetown University Press, 2001.

PELLEGRINO, Edmund D. – THOMASMA, David C. The Virtues in Medical Practice. New York – Oxford: Ofxord University Press, 1993.

QUANTE, Michael. Precedent autonomy and personal identity. Kennedy Institute of Ethics Journal. 1999, vol. 9, no. 4, s. 365–381.

QUILL, Timothy E. Death and dignity: a case of individualized decision making. New England Journal of Medicine. 1991, vol. 324, no. 10, s. 691–694.

ROGNE, Leah – MCCUNE, Susana L. (eds.). Advance Care Planning: Communicating About Matters of Life and Death. New York: Springer, 2015.

RUBIN, Susan B. When Doctors Say No: The Battleground of Medical Futility. Bloomington: Indiana University Press, 1998.

SASS, Hans-Martin et al. (eds.). Advance Directives and Surrogate Decision Making in Health Care. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 1998.

SCHNEIDERMAN, Lawrence J. – JECKER, Nancy S. Wrong Medicine: Doctors, Pacients, and Futile Treatment. 2nd edition. Baltimore: The Johns Hopkins University Press, 2011.

SLÁMA, Ondřej. Lze objektivně vymezit, která léčba je u nevyléčitelně nemocného pacienta „marná“? Několik poznámek z perspektivy onkologické paliativní péče. In: ČERNÝ, David − DOLEŽAL, Adam (eds.). Smrt a umírání. Etické, právní a medicínské otazníky na konci života. Praha: ÚSP AV ČR, 2013, s. 216−223.

SLÁMA, Ondřej. Několik poznámek k hledání „dobrého umírání“ v medicíně pozdně moderní doby. In: KUŘE, Josef − PETRŮ, Marek a kol. Filosofie medicíny v českých zemích. Praha: Triton, 2015, s. 253−276.

SPRUNG, Charles L. et al. End-of-life practices in European intensive care units: the Ethicus Study. Journal of the American Medical Association. 2003, vol. 290, no. 6, s. 790–797.

THOMAS, Keri – LOBO, Ben (eds.). Advance Care Planning in End of Life Care. Oxford: Oxford University Press, 2011.

URSIN, Lars O. Withholding and withdrawing life-sustaining treatment. Ethically equivalent? American Journal of Bioethics. 2019, vol. 19, no. 3, s. 10–20.

VALENTIN, Andreas et al. Recommendations on therapy limitation and therapy discontinuation in intensive care units. Intensive Care Medicine. 2008, vol. 34, no. 4, s. 771–776

VAN DEN BULCKE, Jo et al. Ethical decision-making climate in the ICU. BMJ Quality and Safety. 2018, vol. 27, no. 10, s. 781–789.

VINCENT, Jean-Louis. European attitudes towards ethical problems in intensive medicine: results of an ethical questionnaire. Intensive Care Medicine. 1990, vol. 16, no. 4, s. 256–264.

WIJDICKX, Eelco F. – RABINSTEIN, Alejandro A. The family conference: end-of-life guidelines at work for comatose patients. Neurology. 2007, vol. 68, no. 14, s. 1092–1094.

YOUNGNER, Stuart J. Applying futility: saying no is not enough. Journal of the American Geriatrics Society. 1994, vol. 42, no. 8, s. 887–889.

YOUNGNER, Stuart J. Who difines futility? JAMA. 1988, vol. 260, no. 14, s. 15–36.

ZUCKER, Marjorie B. – ZUCKER, Howard D. (eds.). Medical Futility and the Evaluation of Life-Sustaining Interventions. Cambridge – New York: Cambridge University Press, 1997.

ZWAKMAN, Marieke et al. Trained facilitators’ experiences with structured advance care planning conversations in oncology: an international focus group study within the ACTION trial.” BMC Cancer. 2019, vol. 19, no. 1026. DOI: https://doi.org/10.1186/s12885-019-6170-7.