Abstrakt
Předložená studie reaguje na současnou debatu v českém veřejném prostoru o případné legalizaci přístupu k asistované reprodukci ženám bez partnera. Autoři v souladu se svou odborností analyzují relevantnost argumentů používaných v rámci této veřejné debaty z pohledu biologického, psychosociálního, etického a právního. Zaměřují se i na témata, která jsou ve veřejné diskusi k této problematice opomíjená, především na otázky anonymity dárcovství, právo dítěte znát svůj původ, na psychosociální vývoj dítěte vyrůstajícího v rodině neúplné či bez genetické vazby k některému z rodičů i na související rizika komercializace lidského těla. Autoři docházejí k závěru, že případné rozhodnutí rozšířit přístup k asistované reprodukci ženám bez partnera by vzhledem ke stávající anonymitě dárcovství v Česku přineslo výrazně více problémů, než jich slibuje řešit.