Abstrakt
Článek představuje analýzu nizozemské praxe eutanazie v rozmezí let 2002–2023 s přihlédnutím k otázce, jak lze nizozemské zkušenosti využít v české diskusi o péči v závěru života a usmrcení způsobené lékařským zákrokem (eutanazie, asistované sebeusmrcení). Představujeme komplexní obraz typických pacientů, kteří eutanazii podstupují, jejich motivaci, prostředí, ve kterém eutanazie probíhá, a vztahu mezi lékařem, který eutanazii vykonává, a pacientem, který ji podstupuje. Na základě analýzy ukazujeme, že i pokud eutanazie zůstane nadále v České republice nelegální a nepraktikovaná, může být její analýza zdrojem reflexe a zlepšování paliativní péče, zejména v oblasti lepšího pochopení přání a potřeb pacientů v závěru života, role lékaře při umírání, významu místa, kde pacient tráví závěr života, a role duševního utrpení. Článek také ukazuje relevanci komplexní znalosti nizozemské praxe eutanazie pro českou diskusi o usmrcení způsobené lékařským zákrokem.