Abstrakt
Právo znát svůj původ je považováno za přirozené právo každého jedince a zahrnuje poznání vlastních rodičů, předků a obecně genetické rodiny. Toto právo není jen předmětem právního zkoumání, ale zároveň také otázkou etickou a psychosociální. Diskuse se soustředí na srovnání různých právních přístupů k ochraně práva znát svůj původ, kterými jsou anonymní a neanonymní darování zárodečných buněk. Zatímco český právní řád umožňuje pouze anonymní darování, Německo a Dánsko uplatňují modely podporující větší transparentnost. Problematika je také reflektována v mezinárodních dokumentech, jako je Úmluva o právech dítěte, které teoreticky podporují práva na znalost původu, ale praktická realizace je často omezena ochranou jiných zájmů, například anonymitou dárců. Článek analyzuje, jak jsou tyto konflikty řešeny v České republice a nabízí srovnání s právními úpravami v Německu a Dánsku, poskytující možné směry pro reformu českého právního systému ve prospěch práv dětí narozených s využitím asistované reprodukce.