Abstrakt
Článek se za pomoci analýzy a komparace dotčené právní úpravy zabývá problematikou komercializace procesu dárcovství pohlavních buněk v České republice a okolních státech. Ukazuje, že absence jednoznačných pravidel na evropské úrovni vede k tomu, že národní zákonodárci mohou všeobecně formulované požadavky na zachování altruismu a solidarity dárcovství konkretizovat. To však v řešených případech vede k nastavení vágních pravidel, která jsou poté dotvářena samotnými reprodukčními klinikami, a to skrze poskytování paušálních finančních částek, které jsou sice formálně označovány jako náhrada výdajů a nepříjemností spojených s darováním, ale jejich výše a způsob propagace svědčí o tom, že se jedná spíše o odměnu mající nejen motivační, ale také tržní charakter.