Abstrakt
V této práci se zabýváme rozšířením konceptu normativní a nenormativní etiky v principialismu. Vycházíme z osmé edice Principles of Biomedical Ethics od Toma L. Beauchampa a Jamese F. Childresse. Poukazujeme na problém nejasnosti vymezení teorie principialismu. Předkládáme základní koncepty a upozorňujeme na jejich kritiku. Stejně tak v krátkosti předkládáme jejich možnou obhajobu. Dále nabízíme vlastní interpretaci kritiky principialismu, na základě které nabízíme kompromisní úvahu o dvojím procesu normativního hodnocení v bioetice. Tuto koncepci ilustrujeme na odlišení manifestního a latentního použití normativního hodnocení. Tvrdíme, že manifestní hodnocení je zjevné a je souběžné s principialistickým uchopením normativní etiky. Dále tvrdíme, že latentní hodnocení je projevem nenormativní etiky. Takové dvojí normativní hodnocení nepovažujeme za nutně souběžné procesy a tvrdíme, že může docházet k diskrepancím. Naší práci proto uzavíráme upozorněním, že všechny medicínské subjekty jsou vystavovány tomuto dvojímu hodnocení. Upozorňujeme, že mohou nastávat situace, kdy může být zdravotnický subjekt považován současně za morální i amorální.