Veřejnoprávní otázky omezení autonomie rozhodování poskytovatele a příjemce zdravotních služeb v době krizového řízení zdravotnictví Public Law Issues of Limitations of the Decision-Making Autonomy of the Provider and the Recipient of Healthservices in H
Obsah hlavního článku
Abstrakt
Abstract: The decision-making autonomy is an essential precondition for the performance of health services, both on the part of the provider and the patient. The specialist determines what treatment and related procedures he will propose to the patient. Based on proper instruction and informed consent, the patient either accepts or rejects. Both the provider and the specific healthcare professional often conflict between their legal obligations, the ethics of the profession and the requirements for medical procedure lege artis. The crisis caused by the SARS-CoV-2 (Covid-19) pandemic has brought entirely new issues that affect the very foundations of the autonomy of the medical profession and the autonomy of the Abstract: patient. The protection of the profession's independence and the respect for patients' right to self-determination form legal fundaments of health law within the rule of law. The paper deals with public law aspects of limiting the autonomy of both parties during a pandemic. The article examines how the requirements of healthcare crisis management constrain both health care providers and patients. The lack of human, financial and material resources limits healthcare providers.
Abstrakt: Autonomie rozhodování je základním předpokladem výkonu zdravotních služeb, jak na straně poskytovatele, tak na straně pacienta. Odborník určuje, jaké léčebné a související postupy budou pacientovi navrženy. Pacient, na základě řádného poučení a informovaného souhlasu, tyto návrhy buď přijme, nebo odmítne. Poskytovatel i konkrétní zdravotnický pracovník se často dostávají do konfliktu mezi svými právními povinnostmi, etikou výkonu povolání a požadavky na lékařský postup lege artis. Krize, způsobená pandemií SARS-CoV-2 (covid-19) přinesla a přináší zcela nové otázky, které se dotýkají samotných základů autonomie lékařského povolání i autonomie pacienta. Z pohledu práva jsou ochrana nezávislosti při výkonu povolání a respekt k právu pacienta na sebeurčení základním institutem zdravotnického práva v rámci právního státu. Příspěvek se zabývá veřejnoprávními aspekty omezení autonomie obou stran v době pandemie, kdy poskytovatelé zdravotních služeb i pacienti jsou omezeni požadavky krizového řízení zdravotnictví. Poskytovatelé jsou limitováni nedostatkem lidských, finančních i materiálních zdrojů při poskytnutí zdravotní péče. Z uvedených důvodů je také svoboda rozhodování příjemce služby výrazně omezena. Příspěvek vychází z multidisciplinárního pojetí zdravotnického práva a zohledňuje rovněž manažerskou problematiku pandemie.
Podrobnosti článku
Poskytnutím rukopisu (autorského díla) redakci bere autor na vědomí, že dílo bude v rámci svého zveřejnění v tomto časopisu poskytnuto k online přístupu uživatelům Internetu a dále autor souhlasí s tím, že článek může být zveřejněn v elektronických databázích, jejichž je tento časopis součástí.
Současně je autorské dílo licencováno pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
The author grants the publisher free of charge the right to publish the manuscript in printed or electronic form, include the article in databases, in which the JMLB is included.The work is simultaneously licensed under a Creative Commons Attribution License that allows others to share the work with an acknowledgement of the work's authorship and initial publication in this journal.
Reference
CÍSAŘOVÁ, D. – SOVOVÁ, O. Trestní právo a zdravotnictví. 2. vydání. Praha: Orac, 2004. ISBN 80-86199-75-4.
DOLEŽAL, A. Informovaný souhlas v době pandemie. Zdravotnické právo a bioetika. 25. 4. 2021. Dostupné z: <https://zdravotnickepravo.info/adam-dolezal-informovany-souhlas-v-dobe-pandemie/>.
DONABEDIAN, A. Evaluating the Quality of Medical Care. The Milibank Quarterly. 2005, 5, s. 691–729. Dostupné z: <http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2690293/>.
DRUCKER, P. The New Realities. USA: Routlege, 2011. ISBN 978-0-7506-1980-6.
FIŠER, V. Příprava a připravenost zdravotnictví na mimořádné události v rámci ochrany obyvatelstva. Krizová připravenost zdravotnictví. 2014, 1, s. 8–14. ISSN 1804-9303.
FORRESTER, K. – GRIFFITHS, D. Essentials of Law for Medical Practitioners. Australia: Elsevier, 2011. ISBN 978-0-7295539142.
HÁCHA, E. Autonomie. In: Slovník veřejného práva československého. Praha: Eurolex Bohemia, 2000. ISBN 80-902752-4-9.
HEJČ, D. – BAHÝLOVÁ, L. Opatření obecné povahy v teorii a praxi. C. H. Beck, 2017. ISBN 978-80-7400-276-2.
HENDRYCH, D. – KAVĚNA, M. – PAVLÍK, M. Správní věda. Teorie veřejné správy. 4. vydání. Wolters Kluwer, 2014. ISBN978-80-7478-561-0.
HORÁK, F. – DIENSTBIER, J. – DERKA, V. Právní úprava mimořádného vládnutí v kontextu pandemie covid-19. Rozhodnutí o vyhlášení nouzového stavu. Právník. 2021, č. 6, s. 431–450. ISSN 0231-6625.
HRIB, N. Kriminalistika a zdravotnictví. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. ISBN 978-80-7380-269-1.
KOLEKTIV AUTORŮ. Občanská a lidská práva. Praha: Aleko, 1992. ISBN 80-85341-28-X.
KOUDELKA, Z. Nouzové zákonodárství a roušky. Právník. 2020, č. 12, s. 956–968. ISSN 0231-6625.
MURPHY, R. Leadership in Disaster. Dostupné z: <http://www.afn.ca/uploads/files/emi-forum/6.pdf>.
PAVLÍČEK, V. a kol. Ústava a ústavní řád České republiky. Komentář. I. a 2. díl. Praha: Linde, 1999. ISBN 80-7201-170-7.
SOVOVÁ, O. Zdravotnická praxe a právo: praktická příručka. Praha: Leges, 2011. ISBN 978-80-87212-72-1.
SOVOVÁ, O. Informovaný souhlas a nesouhlas jako právní předpoklad poskytování bezpečné zdravotní péče. In Nové horizonty v práve 2017. 1 vydání. s. 181 – 196. Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie konanej 26. - 27. apríla 2017 na Právnickej fakulte Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici. Banská Bystrica: Belianum. Vydavatelstvo Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, 2017. 258 s. ISBN 978-80-557-1252-9.
ŘEZÁČ, J. Moderní management: manažer pro 21. století. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-1959-4.
ŠEJVL, M. – AGHA, P. – SOBEK, T. – KOKEŠOVÁ, J. – ČERNÝ, D. Vítězové a poražení. Právní a etické problémy současné koronakrize. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2020. ISBN 978-80-8739-45-6.
ŠUSTEK, P. – HOLČAPEK, T. a kol. Zdravotnické právo. Praha: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-321-1.
VÁCHA, M. – KÖNIGOVÁ, R. – MAUER, M. Základy moderní lékařské etiky. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-7367-780-0.
WAUGH, W. L., Jr. – TIERNEY, K. (eds). Emergency Management: Principles and Practice for Local Government. 2nd edition. Washington DC, 2007. ISBN 978-0-87326-719-9.
WAUGH, W. L. – STREIB, G. Collaboration and Leadership for Effective Emergency Management. Public Administration Review. 2006, Vol. 66, Iss. 1, s. 131–140. ISSN 1540-6210.