Definice a kritéria smrti v moderní medicíně 1. Ustanovení biologického paradigmatu smrti
Obsah hlavního článku
Abstrakt
Studie analyzuje vznik a postupné ustavení biologického paradigmatu smrti v moderní medicíně. Sleduje vývoj od tradičního kardiopulmonálního kritéria přes harvardský report z roku 1968 až k formulaci definice smrti jako ireverzibilní zástavy fungování organismu jako celku a jejím variantám. Text systematicky rozlišuje mezi definicí smrti, jejími kritérii a empirickými testy a ukazuje, jak nedostatečné pojmové vymezení v počáteční fázi vedlo k interpretačním i právním nejasnostem. Zvláštní pozornost je věnována argumentům Alana Shewmona, který zpochybnil tezi o mozku jako nezbytném integrujícím orgánu organismu, a reakci zastánců neurologického kritéria, zejména Jamese Bernata a Prezidentské rady pro bioetiku z roku 2008. Studie ukazuje, že spor o mozkové kritérium smrti není pouze medicínský, nýbrž hluboce filosofický, neboť se dotýká samotného vymezení toho, co znamená být živým organismem. Text vytváří historický a konceptuální základ pro následnou kritickou analýzu platnosti neurologického kritéria smrti.
Podrobnosti článku
Poskytnutím rukopisu (autorského díla) redakci bere autor na vědomí, že dílo bude v rámci svého zveřejnění v tomto časopisu poskytnuto k online přístupu uživatelům Internetu a dále autor souhlasí s tím, že článek může být zveřejněn v elektronických databázích, jejichž je tento časopis součástí.
Současně je autorské dílo licencováno pod Creative Commons Attribution licencí, která umožňuje ostatním sdílet tuto práci s tím, že přiznají jejího autora a první publikování v tomto časopisu.
The author grants the publisher free of charge the right to publish the manuscript in printed or electronic form, include the article in databases, in which the JMLB is included.The work is simultaneously licensed under a Creative Commons Attribution License that allows others to share the work with an acknowledgement of the work's authorship and initial publication in this journal.