Asistovaná reprodukce a věk Část I.: Věkové limity a počty cyklů pro léčbu placenou ze zdravotního pojištění - Assisted Reproduction and Age: Part I.

Main Article Content

Hana Konečná

Abstract

Abstrakt: Medicínské technologie dokáží udělat rodiče i z člověka v pozdním seniu. Odborné debaty se soustřeďují nejen na to, jaké metody asistované reprodukce jsou eticky přijatelné, ale i na to, pro jaké skupiny lidí a za jakých okolností jsou přijatelné. Moje analýza je inspirována úmyslem státních orgánů a) zvýšit věkovou hranici pro přístup k léčbě placené ze zdravotního pojištění (ZP), b) zvýšit počty cyklů placených ze ZP; c) zrušit zákonem danou horní věkovou hranici pro samoplátce. Pro rozsáhlost tématu je text rozdělen do dvou samostatných článků. V této první části analyzuji věk pro platbu léčby ze ZP, relevantní argumenty nacházím pouze pro platbu léčby ženám do 40 let.

 

Abstract: Medical technology can make parents from persons in their late senium. Bioethical debates focus not only on what methods of assisted reproduction are ethically acceptable, but also for which of group of people and under what circumstances are they acceptable. My analysis is inspired by the intention of government a) to increase the age for access to treatment paid by health insurance (HI), b) to increase the number of cycles paid by HI, c) to abolish the upper age limit, given by law, for paying cash. The analysis is divided into two separate articles, because the topic is very broad. In this first part I analyze the age limit for payment of treatment by HI, I find relevant arguments onlxy for payment of treatment to women up to 40 years.

Article Details

How to Cite
Konečná, H. (2016). Asistovaná reprodukce a věk Část I.: Věkové limity a počty cyklů pro léčbu placenou ze zdravotního pojištění - Assisted Reproduction and Age: Part I. Journal of Medical Law and Bioethics, 6(1), 14–33. Retrieved from https://medlawjournal.ilaw.cas.cz/index.php/medlawjournal/article/view/109
Section
Články

References

ALVIGGI, C. et al. Biological versus chronological ovarian age: implications for assisted reproductive technology. Reproductive Biology and Endocrinology. 2009, Sep 22. Dostupné z: <7:101. doi: 10.1186/1477-7827-7-101>.

BERGER, P. L. – LUCKMANN, T. Sociální konstrukce reality. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999.

BROEKMANS, F. J. – FA DDY, M. J. – SCHEFFER, G. – te VELDE, E. R. Antral follicle counts are related to age at natural fertility loss and age at menopause. Menopause. 2004, 11, s. 607–614.

BROEKMANS, F. J. – KNAUDD, E. A. H. – te VELDE, E. R. – MACKLON, N. S. – FAUSER, B. C. Female reproductive ageing: current knowledge and future trends. Trends in Endocrinology and Metabolism. 2007, 18, s. 58–65.

CONNOLLY, M. P. – HOORENS, S. – CHAMBERS, G. M. The costs and consequences of assisted reproductive technology: an economic perspective. Human Reproduction Update. 2010, 16, s. 603–613.

de la ROCHEBROCHARD, E. – THONNEAU, P. Paternal age > or = 40 years: an important risk factor for infertility. American Journal of Obstetrics and Gynecologz. 2003, vol. 189, s. 901-905.

DILL, S. Facing failure: finding new strenght. Munich: IFFS, 2010.

DOLISTA, J. Solidarita a přijetí odpovědnosti za své zdraví. Epravo.cz. 2003. Dostupné z: <http://www.epravo.cz/top/clanky/solidarita-a-prijeti-odpovednosti-za-vlastni-zdravi-21890.html>.

ESHRE GUIDELINE. Management of women with Premature Ovarian Insufficiency. ESHRE, 2015. Dostupné z: <https://www.eshre.eu/Guidelines-and-Legal/Guidelines/Management-of-premature-ovarian-insufficiency.aspx>.

EIROPEAN PARLIAMENT (EP). Human Enhancement Study, IP/A/STOA/FWC/2005-28/SC35. 2009, 41 & 45. Dostupné z: <http://www.europarl.europa.eu/stoa/default_en.htm>.

EXECUTIVE AND COUNCIL OF THE SOCIETY OF OBSTETRICIANS AND GYNAECOLOGISTS OF CANADA. Advanced Reproductive Age and Fertility. Guidelines, 2011.

FRANS, E. M. – SANDIN, S. – REICHENBERG, A. – LICHTENSTEIN, P. – LANGSTROM, N. – HULTMAN, C. M. Advancing paternal age and bipolar disorders. Archives of General Psychiatry. 2008, 65, 9, s. 1034–1040.

FREJKA, T. – SOBOTKA, T. – HOEM, J. M. – TOULEMON, L. (eds.). Childbearing Trends and Policies in Europe. Demographic Research. 2008, Special Collection 7, Vol. 19, Articles 1-29, s. 1-1178.

FRIEDMAN, J. M. Genetic disease in the offspring of older fathers. Obstetrics and Gynecology. 1981, 57, s. 745–749.

GURGAN, T. What to do after IVF/ICSI failure. Munich: IFFS Munich, 2010.

HACKING, I. Making Up People. In: T. C. Heller – M. Sosna – D. E. Wellbery (ed.). Reconstructing Individualism: Autonomy, Individuality, and the Self in Western Thought. Stanford, CA: Stanford University Press, 1986.

HFEA. Intrauterine insemination (IUI) – chance of success. Dostupné z: <http://www.hfea.gov.uk/iui-success-rate.html>.

HUSER, M. Onkofertilita – nová oblast reprodukční medicíny. Praha: Mladá fronta, 2014.

CHAMBERS, G. M. – HO, M. T. – SULLIVAN, E. A. Assisted reproductive technology treatment cost of a live birth: An age-stratified cost-outcome study of treatment in Australia. Medical Journal of Australia. 2006, vol. 184, no. 4, s. 155–158.

KAHNEMAN, D. Myšlení rychlé a pomalé. Brno: Jan Melvil, 2012.

LEDGER, W. Avoidable loss of fertility. Stockholm: 27th Annual Meeting of the ESHRE Stockholm 3-6 July 2011, 2011.

LERIDON, H. Can assisted reproduction technology compensate for the natural decline in fertility with age? A model assessment. Human Reproduction. 2004, 19, s. 1548–1553.

LUKE, B. et al. Cumulative Birth Rates with Linked Assisted Reproductive Technology Cycles. The New England Journal of Medicine. 2012, 366, s. 2483–2491. Dostupné z: .

MALIZIA, B. A. – HACKER, M. R. – PENZIAS, A. S. Cumulative Live-Birth Rates after In Vitro Fertilization. The New England Journal of Medicine. 2009, 360, s. 236–243.

NYBO ANDERSEN, A. M. – HANSEN, K. D. – ANDERSEN, P. K. – DAVEY SMITH, G. Advanced paternal age and risk of fetal death: a cohort study. American Journal of Epidemiology. 2004, 160, s. 1214–1222.

PENNINGS, G. International evolution of legislation and guidelines in medically assisted reproduction. Reproductive BioMedicine Online. 2009, 18, suppl. 2, s. 15–18.

PROKOPOVÁ, I. – CRHA, I. Předčasné ovariální selhání. Praktická gynekologie. 2007, roč. 11, č. 4, s. 170–173.

RABUŠIC, L. Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě. Praha: SLON, 2001.

RAWAF, S. Academic perspective for developing person-centred Health Policy. 7th Geneva Conference on PCM, 27–30 April 2014.

REPRODUCTIVE ENDOCRINOLOGY AND INFERTILITY COMMITTEE CANADA. Advanced Reproductive Age and Fertility. Journal of Obstetrics and Gynaecology Canada. 2011, 33, 11, s. 1165–1175.

SMAJDOR, A. Do women have a right to freeze their eggs? BioNews. 17 August 2015, 815.

SOBOTKA, T. – ZEMAN, K. – POTANČOKOVÁ, M. – EDER, J. – BRZOZOWSKA, Z. – BEAUJOUAN, É. – MATYSIAK, A. Fertility Datasheet 2015. Vienna Institute of Demography / Wittgenstein Centre for Demography and Global Human Capital (IIASA, VID/ÖAW, WU), 2015.

ŠNAJDEROVÁ, M. et al. The importance of advanced parental age in the origin of neurofibromatosis type 1. American Journal of Medical Genetics Part A. 2012, Feb 2. Dostupné z: .

TORIELLO, H. V. – MECK, J. M. Statement on guidance for genetic counseling in advanced paternal age. Genetics in Medicine. 2008, 10, s. 457–460.

TRÁVNÍK, P. Mužská (ne)plodnost. Vesmír. 2014, 93, č. 12, s. 718.

URHOJ, S. K. – JESPERSEN, L. N. – NISSEN, M. – MORTENSEN, L. H. – NYBO ANDERSEN, A. M. Advanced paternal age and mortality of offspring under 5 years of age: a register-based cohort study. Human Reproduction. 2014, 29, Feb 2, s. 343–350. Dostupné z: .

ÚZIS/NRAR. Asistovaná reprodukce v České republice 2013. Praha, 2014.

ÚZIS/NRAR. Aktuální informace 06/15: Asistovaná reprodukce 2013. Praha, 2015.

ZVĚŘINA, J. – POHANKA, M. Zhoršuje se opravdu plodnost mužů? Zdraví E15 – Lékařské listy. 2014, č. 3.