Ukončení péče o pacienta z pohledu zdravotnických pracovníků.Termination of Medical Care from the Perspective of Healthcare Professionals
Main Article Content
Abstract
Abstract: The area of the right to the provision of medical care is currently receiving attention mainly from the perspective of the patient, but not from the perspective of a healthcare professional. The right of a healthcare professional not to provide medical care is an area which, despite its importance, receives relatively little attention. The topic of this article is narrowed down only to the area of termination of medical care. This leaves aside the legal regulation of the reasons for which the medical care provider is entitled to refuse to accept a patient into care. The primary goal of this article was to verify the functionality of the legal regulation from the point of view of health professionals. This was done by research, carried out in the form of a questionnaire survey. Respondents (healthcare professionals and medical students) answered questions (in the area of termination of medical care) to ascertain their awareness of the current legislation and its applicability in practice, as well as questions about possible changes that could improve their professional relationship with patient. The answers thus reflect not only their opinion on the state of the current legislation, but also include de lege ferenda considerations. Before the main part of the article, which consists of the results of questionnaire survey, a theoretical introduction was included for better orientation in the issue. This theoretical introduction summarizes the current legislation in this area. The article provides a new insight into the legal regulation of the termination of medical care through the eyes of those who are confronted with this legal regulation on a daily basis.
Abstrakt: Oblasti práva na poskytnutí zdravotní péče je v současné době věnována pozornost zejména z pohledu pacienta, nikoliv však z pohledu zdravotnického pracovníka. Právo zdravotnického pracovníka neposkytnout zdravotní péči je oblast, které se navzdory její důležitosti věnuje relativně malá pozornost. Téma tohoto článku je zúženo, a to pouze na oblast ukončení péče o pacienta. Stranou je tak ponechána právní úprava důvodů, pro které je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout přijetí pacienta do péče. Primárním cílem tohoto článku bylo pomocí vlastního výzkumu, provedeného formou dotazníkového šetření, ověřit funkčnost zkoumané právní úpravy v praxi z pohledu zdravotnických pracovníků. Respondenti (zdravotničtí pracovníci a studenti lékařských fakult) odpovídali jednak na otázky, kterými bylo zjišťováno jejich povědomí o platné právní úpravě a její využitelnosti v praxi, a dále na otázky, týkající se možných změn, které by jejich očima mohly zlepšit fungování vztahu zdravotnického pracovníka a pacienta v oblasti ukončování zdravotní péče. Odpovědi respondentů tak odráží nejen jejich názor na stav současné právní úpravy, ale zahrnují i úvahy de lege ferenda. Před samotnou hlavní částí, která je tvořena výsledky vlastního dotazníkového šetření, byl pro lepší orientaci v celé problematice zařazen i teoretický úvod, který shrnuje platnou právní úpravu v této oblasti. Článek poskytuje nový náhled na právní úpravu ukončování zdravotní péče očima těch subjektů, kteří jsou s ní při výkonu svého povolání každodenně konfrontováni.
Article Details
Authors who publish with this journal agree to the following terms:
a) Authors retain copyright and grant the journal right of first publication with the work simultaneously licensed under a Creative Commons Attribution License that allows others to share the work with an acknowledgement of the work's authorship and initial publication in this journal.
b) Authors are able to enter into separate, additional contractual arrangements for the non-exclusive distribution of the journal's published version of the work (e.g., post it to an institutional repository or publish it in a book), with an acknowledgement of its initial publication in this journal.
c) Authors are permitted and encouraged to post their work online (e.g., in institutional repositories or on their website) prior to and during the submission process, as it can lead to productive exchanges, as well as earlier and greater citation of published work (See The Effect of Open Access).
d) By submitting the manuscript the author acknowledges that after the publication in JMBL her/his work will be made available online to the Internet users and also kept by the Library of the Academy of Sciences of the Czech Republic. Author's rights to further use the work remain unabridged.
References
BURIÁNEK, A. Komorový návrh novely zákona o zdravotních službách. Tempus Medicorum: Časopis České lékařské komory. 2019, 3, s. 28–30.
ČERNÍKOVÁ, N. Právo lékaře neposkytnout zdravotní péči. Diplomová práce. Praha: Právnická fakulta Univerzity Karlovy, 2019. Vedoucí práce doc. JUDr. Petr Šustek, Ph.D.
DOLEŽAL, T. Vybrané právní aspekty spojené se smluvním charakterem poskytování zdravotních služeb. Časopis zdravotnického práva a bioetiky [online]. 2014, Vol. 4, No. 3, s. 69–81 [cit. 2020-11-09]. ISSN 1804-8137. Dostupné z: <http://medlawjournal.ilaw.cas.cz/index.php/medlawjournal/article/view/84>.
DOLEŽALOVÁ, V. Ztráta důvěry lékaře a pacienta. Závěrečná práce mezinárodně uznávaného kurzu LL.M. Praha: Univerzita Karlova, Právnická fakulta, 2020.
DVOŘÁK, J. – ŠVESTKA J. – ZUKLÍNOVÁ M. Občanské právo hmotné. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016. ISBN 978-80-7552-187-3.
MACH, J. Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování: Zákon o specifických zdravotních službách. Praha: Wolters Kluwer, 2018. ISBN 978-80-7598-103-5.
POLICAR, R. Smluvní přímus poskytovatelů zdravotních služeb. Časopis zdravotnického práva a bioetiky [online]. 2012, Vol. 2, No. 2 [cit. 2020-10-10]. ISSN 1804-8137. Dostupné z: <http://medlawjournal.ilaw.cas.cz/index.php/medlawjournal/article/view/30>.
SALAČ, J. Pacient podle zákona o zdravotních službách. In: ŠUSTEK, P. – HOLČAPEK, T. – HLAVÁČEK, K. et al. Zdravotnické právo. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 209–218. ISBN 978-80-7552-321-1.
SALAČ, J. Informovaný souhlas jako nástroj vyrovnání informačního deficitu ve vztahu lékař-pacient. Paneurópske právnické listy. 2019, roč. 2, č. 1. ISSN 2644-450X. Dostupné z: <https://www.paneuropskepravnickelisty.sk/index.php/salac-j/>.
SLAVÍK, J. Vyřazení pacienta z evidence. LKS (Časopis české stomatologické komory) [online]. 2016, roč. 26, č. 4, s. 30 [cit. 2020-10-30]. Dostupné z: <http://www.lks-casopis.cz/clanek/vyrazeni-pacienta-z-evidence/>.
ŠTĚPÁNKOVÁ, K. Poskytovatelé zdravotních služeb a agresivita jejich pacientů. Časopis zdravotnického práva a bioetiky [online]. 2020, Vol. 10, No. 1, s. 53–58 [cit. 2020-10-16]. ISSN 1804-8137. Dostupné z: <http://medlawjournal.ilaw.cas.cz/index.php/medlawjournal/article/view/195/160>.
ŠUSTEK, P. Medicínské (lékařské) právo. In: ŠUSTEK, P. – HOLČAPEK, T. – HLAVÁČEK, K. et al. Zdravotnické právo. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 32–52. ISBN 978-80-7552-321-1.
Zápis z jednání představenstva ČLK, konaného dne 3. listopadu 2018 od 9:00 hodin v prostorách ČLK Praha [cit. 2020-11-30]. Dostupné z: <https://www.lkcr.cz/doc/cms_library/zapis-z-jednani-predstavenstva-listopad-2018- 100968.pdf>.
Nález Ústavního soudu ČR ze dne 6. prosince 2012, sp. zn. Pl. ÚS 1/12.
Nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. 1. 2017, sp. zn. I ÚS 2078/16.